Východiska

Přejít na: navigace, hledání


Koncepce a celý vývoj systému Moodle jsou založeny na jistém směru v teorii učení, na způsobu myšlení, který bývá někdy stručně označován jako "sociálně konstrukcionistická pedagogika". (Teď si možná mnozí říkáte: "zas nějaký pedagogický blábol," a už saháte po myši; prosím, vydržte, tento výklad může být užitečný, ať pracujete v kterémkoliv oboru.)

Tato stránka se snaží jednoduše vysvětlit, co se za tímto pojmem skrývá. Představuje čtyři základní koncepty, na nichž je tato teorie postavena. Podotýkám, že jde o velmi stručná shrnutí mnoha rozsáhlých výzkumů, takže pokud jste se s touto oblastí již setkali, naše definice vám možná budou připadat poněkud zjednodušené.

Jestliže jsou tyto pojmy pro vás zcela nové, může se stát, že budou zpočátku těžko pochopitelné. Mohu vám pouze doporučit, abyste je zkusili porovnat s vlastními zkušenostmi, které jste udělali, když jste se snažili něčemu naučit.

Konstruktivismus

Konstruktivismus tvrdí, že si lidé nové znalosti aktivně konstruují, vytvářejí při interakci se svým okolím.

Vše, co čtete, vidíte, slyšíte, cítíte a čeho se dotýkáte, je porovnáváno s vašimi dosavadními znalostmi, a pokud je to s vaším mentálním světem kompatibilní, může se to stát novým poznatkem, který si ponesete s sebou. Znalost se upevňuje, pokud ji úspěšně použijete v prostředí, v němž žijete. Nejste pouhá paměťová banka pasivně přijímající informace, a znalosti vám nemohou být "předány" pouhým přečtením něčeho nebo nasloucháním někomu.

To neznamená, že se nemůžete nic naučit čtením webové stránky nebo sledováním přednášky. To samozřejmě můžete. Konstruktivismus jen zdůrazňuje, že při tom probíhá interpretace, nikoliv pouhý přenos informací z jednoho mozku do druhého.

Konstrukcionismus

Konstrukcionismus vychází z toho, že učení je zvláště efektivní, jestliže při něm tvoříme něco pro ostatní. Může to být cokoli, od mluvené věty nebo sdělení na internetu až po složitější výtvory, jakými jsou obraz, dům nebo softwarový produkt.

Například tuto stránku si můžete přečíst několikrát a přesto její obsah do zítřka zapomenout - ale kdybyste měli myšlenky, které obsahuje, vlastními slovy vysvětlit někomu jinému, nebo připravit a promítnout sadu obrázků, které by tyto pojmy ilustrovaly, mohu zaručit, že byste získali hlubší porozumění, které by bylo lépe začleněno do vašeho vlastního myšlení. Proto si lidé dělají poznámky během přednášek, i když je třeba nikdy nebudou znovu číst.

Sociální konstruktivismus

Sociální konstruktivismus rozšiřuje výše uvedené myšlenky na sociální skupinu, kde se vytvářejí věci společně a pro všechny, takže vzniká malá kultura společných výtvorů se společnými významy. Když je jedinec do takové skupiny zařazen, nepřetržitě se učí, jak být její součástí, a to na mnoha rovinách.

Velmi jednoduchým příkladem může být libovolný předmět, třeba šálek. Lze jej použít ke všemu možnému, ale jeho tvar jasně naznačuje existenci jakéhosi "povědomí" o skladování tekutin. Komplikovanějším příkladem může být elektronický kurz - tady už nejen že "tvar" softwarového nástroje naznačujr něco o tom, jak by online kurzy měly fungovat, ale činnost členů skupiny a texty, které vytvořili, pomáhají utvářet chování každého člena skupiny.

Kolektivní a samostatné chování

Tento koncept se hlouběji zabývá motivací účastníků diskuse. Za individuální (separate) se považuje chování, při kterém se člověk snaží zůstat 'objektivní' a 'věcný', hájí své vlastní myšlenky a hledá logické mezery v argumentech protivníka. Vztahové (connected) chování je empatičtější přístup, který připouští subjektivní postoje, snaží se naslouchat a klást otázky ve snaze porozumět názoru druhého. Cílové (constructed) chování vzniká tehdy, když člověk vnímá obě tyto možnosti přístupu a je schopen si jednu z nich vybrat jako vhodnou pro danou situaci.

Obecně vzato, rozumná míra vztahového chování je při učení ve skupině velmi silným stimulem pro studium: vedle sbližování lidí také podporuje hlubší reflexi a přezkoumávání jejich přesvědčení.


Když o těchto věcech začnete přemýšlet, snáze si ujasníte, jaká zkušenost by nejlépe podporovala učení z pohledu studenta, a nebudete se pak omezovat jen na zveřejňování informací a na stanovování, co mají studenti vědět. Také si uvědomíte, že každý účastník kurzu může být vlastně učitelem stejně tak jako žákem. Vaše práce 'učitele' se tak může přesunout od role 'zdroje znalostí' k roli někoho, kdo ovlivňuje, představuje model chování, navazuje se studenty osobní kontakt podle jejich individuálních studijních potřeb a upravuje diskuse a činnost třídy tak, aby účastníky kolektivně vedly k naplnění studijních cílů celé třídy.

Systém Moodle samozřejmě tento styl chování nevynucuje, ale právě takovou výuku podporuje nejlépe. V budoucnu, až se technická infrastruktura systému Moodle stabilizuje, budou další zlepšení v oblasti pedagogiky hlavním směrem dalšího vývoje systému.